Dá se koupit náhradní kmitací systém na ARV 3604 v černé barvě - to je fakt,ale má jen 10W.Když koupíš náhradní kmitací systém na ARV 104 (kterej tam taky pasuje) tak máš rázem 30Watovej vejškáč kterej už pude hůř odpálit.Budeš muset předem naletovat přívodní kabel a zaizolovat to nejlíp elektrikářskou smršťovačkou (gumová trubička co se zahřátím smrskne),protože náhradní kmit.systém z ARV 104 má kratší nožičky než ten origo a mohlo by se stát že se ti kontakty šlusnou o magnet.

To jsou zase kecy...

Proč kecy Ty vrchlíky jsou naprosto totožný,jen u náhradní kmitačky ARV104-00 jsou kratší packy,průměr cívky ( + 1 desetina mm na každou stranu) a rozteč mezi dvěma výstupkama do kterejch to zapadá jsou identický Změna výrobní linky je pro Teslu asi moc nákladná,když vemu v potaz že ARV3604 se vyrábí minimálně od počátku 80tých let a po 30ti letech Ti do něj sedí kmitačka z nejnovějšího modelu ARV104-04 Není něco špatně
K té úpravě:
Zapoměl jem ještě dodat že než vložíte kmitačku ARV104-00 do reproduktoru ARV3604 je potřeba opatrně narovnat letovací konektor který svírá úhel 90°,aby byl vodorovně s magnetem...

Zeptám se,zkoušel jsi někdy tu úpravu že píšeš co píšeš?Co jsem tu čet,tak zatím nemáš změřenou ani ARV3604 s orig.černou náhradní kmitačkou...

Já jsem se na to samozřejmě koukal už před lety. Nicméně nevidím důvod proč to dělat když na ARV2360x je k dispozici originální kmitací systém. A ještě jedna věc - větší zatížitelnost se výměnou konat nebude. Můžeš se zamyslet nad tím proč.

Ten důvod proč to dělat je jasnej Ten kdo si dává dohromady starý bedny a nechá tam starý basáky,tak v poho vymění vyhořelou žlutou kalotu za originál 10W černou a bude mít správnej výkonovej poměr mezi basákem a vejškou - např klasická malá sestava s ARN5604 (15W) a ARV3604 (10W).Problém u týhle sestavy nastává když vyhodíš starej basák a nacpeš tam třeba ARN-188-5/4,máš 60W basák a k němu 10W vejškáč...to je trochu málo ne A to je ten hlavní problém kterej tu většina bastlířů řeší je tam velká díra co tam napasovat - dneska to skoro každej bude krmit zesilovačem minim. 50W na kanál (vysvětluj někomu že na ozvučení obýváku bohatě stačí 2x25W ) a ta neupravená vejška zákonitě vyhoří i když posuneš dělící kmitočet těsně nad 3kHz a horní propust uděláš se stmostí 18dB na oktávu stejně ta vejška vodejde Za komančů jsme měli (ještě ho mám) Transiwatt 140 studio a třípásmový RS 638 Elektronika Praha - používalo se to k různýmu ozvučování besed,divadla atd.Stačilo aby se ňákej trouba přiblížil s mikrofonem k bedně - pískla zpětná vazba a vejškáč ARV3608 byl v pr.... (a to je delící kmitočet pro vejšky u třípásma vetšinou vejš než u dvoupásma) a jako malí parchanti sme tomu samozřejmě dávali záhul když tata nebyl doma,takže vejškáky vodcházely jedna radost takže moc dobře vim jak jsou tyhle repráčky citlivý na přebuzení...
Repasoval jsem bedýnky - dal jsem ARN-188-5/4 místo ARN5604 a začal řešit dilema s vejškama a napadlo mě dát tu kalotu z ARV104 do ARV3604.V jedný bedně jsem nechal original ARV3604 a do druhý jsem dal ten upravenej,postavil to vedle sebe a přepínal signál z jedný bedny do druhý a poslouchal - žádný rozdíl jem neslyšel...takže zákonitě došlo na úpravu i druhé vejšky + výhybka se strmostí 12dB na oktávu s děl. kmitočtem 3kHz (těsně před hrbem na frekvenč.charakteristice basáku) a bedýnky pro bráchu byly hotový...krmí to zesilovačem 2x70W a bedýnky nešetří - a ty vejšky se "statečně " držej Ty neupravený ARV3604 by v těch bednách vyhořely...takovou mám zkušenost s nahrazením ARV3604 samotnými ARV3604
+ pár foto - lepší nemam



A zesák kterým se holky krměj

Možná tě to překvapí ale zatížitelnost obou reproduktorů bude shodná. Při propísknutí ti shoří zrovna tak oba. Když dáš starou origo ARV360x k čemukoliv kam dáš tu tvou upravenou shoří obě za shodných podmínek, respektive neshoří pokud se k tomu člověk bude chovat slušně. vyměnit ARN5604 za ARN188 bez úpravy výhybky to udělá jen diletant. Každý ten reproduktor se přes jejich konstrukční podobnost chová jinak. Mimochodem žádné kalotové ARVčko které vyráběla Tesla nebo současná TVM se do dvoupásem moc nehodí z celé řady důvodů. Ale ty si tvou teorii asi nechceš nechat vymluvit logickými i faktickými argumenty tak to zkoušet ani nebudu. těm kteří toto čtou a nad něčím takovým uvažují říkám NEDĚLEJTE TO - je to blbost.

Thales...Tvoje logicko-egoistický argumenty tipu:"to jsou zase kecy" - "diletant" - "je to blbost" mě zatím moc nepřesvědčily Tu výhybku jsem semozřejmě dělal celou novou,ale i kdybych nedělal tak se prd stane - tim že prohodim ty basáky (4.Ohm za 4.Ohm) se nepatrně změní pár hodnot,hlavně impedance v řádu +- 0,5.Ohm ,u výhybky která ani neměla RC kompenzaci impedančního lavoru kolem rez.kmitočtu to zas tak moc s dělícím kmitočtem nepohne - takže si laskavě nech kecy o diletantovi a straš s tim pacienty co Ti to tu žerou,nebo jsem měl zakoupit ty úžasně zpracované,nejlepšími součástkami osázené výhybky co prodává TVM .Nevim proč sem motáš že se ARV 3604 nebo ARV 104 nehoděj do dvoupásem,samotná Tesla před i po revoluci vychrlila x sérií dvoupásmovek s těmahle repro - řešíme tu snad jinej problem ne?Znovu opakuji,ty kaloty jsem vyměnil,odzkoušel a funguje to výborně jinak bych to sem necpal.Těm kteří toto čtou a nad něčím takovým uvažují říkám KLIDNĚ TO UDĚLEJTE - nic tím neztratíte...A Thales jestli chceš opět argumentovat předešlým stylem tak Tě poprosím napiš jen tři tečky,bude to pro oba rychlejší a jednoduší

Já jsem smad napsal jen to co si citoval? Myslel jsem že jsem napsal i něco jiného. nebo jsem to napsal snad neviditelným písmem? Ale dobře - extra znovu pro tebe.

nejdřív ARVčka. Zatížitelnost cívky je dána její konstrukcí (mechanickými rozměry ze kterých plyne chladící plocha, vodičem ze kterého je vinutá a materiálem na který je vinutá) a způsobem jejího chlazení. Jestliže má cívka stejné rozměry (a má tedy stejnou chladící plochu), je vinutá stejným vodičem o stejném průřezu a tvaru (je tedy stejná její tepelná kapacita) a má former ze stejného či podobného materiálu (tepelná kapacita, tepelná vodivost) pak je teplo ve stejné míře odváděno na druhou stranu formeru a rozváděno po celé konstrukci cívky. To znamená že jediný další faktor který může ovlivnit tepelnou zatížitelnost kmitacího systému je odvod tepla z vlastního tělesa cívky. Takovýto odvod se může realizovat dvojím způsobem. Buď pomocí vzduchu a nebo magnetické kapaliny (ferofluid). Protože oba systémy používají vzduchové chlazení pak jediný zbývající faktor který může rozzhodovat je vnitřní tvar magnetického systému který bude ovlivňovat proudění vzduchu v mezeře. Z tohoto hlediska významné části tohoto systému se nikterak zvlášť neliší pokud mě paměť neklame a proto si troufám říci že jediným faktorem který může u těchtio dvou reproduktorů ovlivnit zatížitelnost je former. Ten odhaduju že nezvýší zatížitelnost více než o několik málo desítek procent (dejme tomu 20-30% když budu optimistický) což je v praxi úplně šumák protože to představuje nárůst akustické hlasitosti o tak málo že to ani nepoznáš (pod 1dB). Ty si dělej co chceš, z mého hlediska to nestojí za to abych se patlal s úpravami uchycení kmitacího systému a přetěsňováním reproduktoru (protože tam pak fičí vzduch od basáku a způsobuje to nepěkné pazvuky). Já si raději koupím originální kmitací systém který TVM také nabízí za příznivou cenu a mám po starostech. Pokud s tou bednou někdo nedělá prasárny vydrží přibližně stejně.

A teď k těm středobasům. Víš ono nezáleží vůbec na impedanci ani na dělící frekvenci, dokonce ani nejde o Fs ale o to že ty dva repráky mají jinou Mms, jinou Cms (a mimo jiné také jinou Fs). Protože mají prostě jiný kmitací systém. Mají jiínak tuhou středičku s jinou linearitou, mají jiný závěs, mají jinou hmotnost membrány a ta má navíc jiný tvar (vrchlík) a jiný povrch (a pravděpodobně se bude lehce lišit i papírovina). To všechno způsobí to že ten reprák ač spadá do stejné kategorie má jiné vlastnosti a proto je při návrhu výhybky s tím počítat protože neje že budou hrát jinak ale budou mít i jiný průběh fáze a další vlastnosti. Výsledkem je že to zmrší středy protože se změní navázání na výšku (nebo střed). Bedny s těmito dvěma reproduktory se budou zvukově lišit ať už použiješ stejnou výhybku a nebo pro každý reprák samostatně korektně navrženou.
Na tom že se ARVčka nejsou příliš vhodná pro dvoupásma trvám a mám k tomu opět dobré důvody. Dvoupásmo totiž znamená relativně nízké dělení a to ty repráky nemají rády. Aby se z nich dalo vytěžit to nejlepší vyžadují poměrně vysokou děličku a třetím řádem a i tak to není ono a s jinými reproduktory v podobné cenové kategorii se dá dosáhnout lepších výsledků a jednodušeji. To že Tesla takové věci dělala je vcelku pochopitelné protože až na obr výjimky (vím jen o několika) používala výhradně reproduktory ze své vlastní produkce. Když nic jiného nevyráběli tak co měli asi tak používat? ARV161 (089)? S těmi udělali mraky beden. A kaloťáky jsou modernější. méně směrují, hrají snadněji nejvyšší výšky... Bohužel ve dvoupásmu to pak znamená "kompromis" na středech a mě se subjektivně líbí víc ty dvoupásma s papírákem I přes jejich nedostatky ale na středech což je to nejdůležitější pásmo jim to jde prostě lépe. Jenže dneska běžné spotřební lidi zajímá jen bum-cink a prvotní wow efekt. Mě zajímá celkově uspokojující dojem při dlouhodobém poslechu kvalitní hudby.

Schválně když tvrdíš že je to jedno tak nám ukaž simulaci jak ti na sebe navazuje hezky fáze když si takový odborník přes výhybky. Ukaž nám směrovku v různých úhlech. Nebo ty snad své bedny neměříš?